Láska vonící angreštem a šeříkem | Kapitola čtvrtá
Kaer Morhen
,,To ty jsi je zabila, Čarodějko.'' Vesničanka stála ve dveřích chalupy a v rukou držela vidle, opřené o zem. Prohlížela si mě s nenávistí v očích a i přes viditelné slzy v těch mých, si pořád stála za svým názorem, že to já jsem vinna zločinem spáchaným na Aimlennově matce a něm.
,,Kliď se mi z očí, vesničanko. Musím najít toho, kdo jim to provedl a pomstít Ivennin život. A hlavně najít čarodějku co dokáže rozpoznat zakletí Aimlenna.'' Slzy na lícních kostech díky nenávisti zaschly a kdybych nebyla tak vyčerpaná, použiji kouzlo abych se zbavila její přítomnosti, která stejně nemá cenu. Jenže vyčerpaná jsem byla, bolest mi projížděla ramenem a ani magie mě neposlouchala.
,,Já už ji našla! A pořádně za to zaplatí, Ivenna byla má přítelkyně a její smrt pomstím já!'' Sevřela jsem vzteky pěsti a střádala ve své mysli co nejvíce síly. Věděla jsem, že s tou ženou nemá smysl se domlouvat a akorát když proti mně vyběhla s vidlemi, chytla jsem Ivennu i Aimlenna za ruku a spolu s nimi se teleportovala na první místo, které mě napadlo. Vypadli jsme na Kaer Morhen, místo na kterém by chtěl být Aimlenn nejméně, ale i přesto jsem se tu cítila nejbezpečněji a očekávala jsem zde největší pomoc. Spíše jsem doufala, že se mi jí dostane i přes rozchod s Geraltem. Navíc tu zrovna on a zrzka nejsou, takže tím větší mám šanci na úspěch.
,,Yen! Co se stalo proboha?!" vyšel na nádvoří pevnosti Vesemir, spolu s Lambertem a Eskelem. Pomalu jsem se zvedla z kamenného dláždění, na kterém se již projevovaly jeho roky užívání, a vydala se směrem k zaklínačům. Ti svými pohledy okamžitě našli těla Ivenny a Aimlenna.
,,To je...''
,,Ano Eskele, je to on.''
,,Proč si ho u všech potvor zabila?!''
,,Ty si vážně myslíš, že kdybych to udělala, přišla bych sem, a žádala o pomoc?!''
Zaklínač se mi podíval do fialkových očí a poté pohlédl na zem. Věděl, že mám pravdu. Nepřišla bych na Kaer Morhen, kdyby to nebylo nutné. On to věděl. Oni všichni, to věděli.
,,Myslím že s tím bude trochu problém, ale pokusíme se. Odneseme je do haly.'' ozval se do teď přemýšlející Vesemir.
,,Co tu k sakru dělá on?!" vyběhla na dvůr polonahá Triss a v mém těle se opět nastřádala všechna energie, která mi do teď chyběla, díky útoku ve Velenu. Nejen, že zrzka měla být v Novigradu, on totiž taky.
--------------------
Krátká a po dlouhé době, navíc totální trash, i know.
Jelikož jsem v devítce, jde mi brutálně hodně o známky, tudíž na psaní nenacházím moc času, takže víte že nepíšu ani minimálně pravidelně. My sorry.
Nicméně se to pokusím teď zlepšit a doufám že alespoň malinko se vám tenhle příběh líbí.
Love you all, honeys.
Žádné komentáře:
Okomentovat