Knižní recenze | Papírová města

Název: Papírová města
Autor: John Green
Žánr: Světová literatura- Román
Počet stran: 288
Nakladatelství: YOLI
Rok vydání: 2011
Rok vydání v ČR: 2014
Oficiální anotace:
Po úspěchu románů Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky vychází nyní v českém překladu další dílo veleúspěšného autora Johna Greena, který si i u nás bleskurychle získal početný fanklub. Hrdinou je Quentin Jacobsen, normální, tak trochu bojácný kluk, který má od dětství rád nespoutanou Margo. Ta mu pak jednoho dne nečekaně zaklepe na okno a vtáhne ho do podivuhodného dobrodružství. Když dívka další dny ve škole chybí, Quentin začne pátrat a brzy si uvědomí, že pro něj zanechala určité stopy. Znal vlastně Margo? A co jsou papírová města, s nimiž se nyní stále setkává? Oblíbený autor přináší brilantní příběh nabitý upřímnými emocemi, který nenechá čtenáře chladným.

,,Všichni ti papíroví lidé, žijící v papírových domech...''

Hned, jak vyšla obrovská éra Greenovských románu aka Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky, musela jsem být první kdo si je přečte. Netušila jsem,co na tom všichni vidí, milují Greena a jsou z toho naprosto unešení, jako by to byla nová záchrana planety. Přečetla jsem od Johna Greena všechny vydané knihy a pochopila jejich slabost. Jedná se o příběhy se skrytými významy, spoustou typického humoru Johna Greena a krásné pointy celých knih. Prostě skvělé zpracování dokonalých příběhů a myšlenek.

Celá kniha Papírová města, je z pohledu bojácného Quentina Jacobsena, který od raného dětství bezhlavě miluje svou sousedku Margo Rothovou-Spiegelmanovou. Ovšem, že to má jistý háček. Margo je sama o sobě tak trochu záhada, kterou se Quentin snaží rozlušit. A jak tak luští, nebo se spíše snaží, dozvídá se, že Margo vlastně vůbec nezná. A pak když společně zažijí podivné tajné dobrodružství v blízkosti Quentinova minivanu a jeho strachu z průšvihu.Nicméně po jejich úžasné noci plné adrenalinu, Margo uteče z domu a Quentin řeší její úprk a hledá všelijaké indície, které po Margo mohly zůstat v Orlandu.

,,Člověk naslouchá lidem, aby si je uměl představit, a slyší ty úžasné a hrozné věci, které lidé dělají sobě samým i jeden druhému, ale nakonec to naslouchání odhalí jeho samého víc než ty, kterým se snaží naslouchat.''

Celá kniha je psána pouze z pohledu Quentina, což mě opravdu mrzí, protože pro mě by třeba mnohem více zajímalo, co se děje v životě Margo doopravdy a z jejího pohledu, ne jen z marného hledání našeho bojácného Quentina který se často mýlí. Jelikož asi budu jediná a divná, jsem jednoznačně na straně Margo a ne Quentina. Jelikož mi přijde Quentin příliš naivní, bojácný a nechápavý, rozhodně ho nepovažuji za nějaký svůj srdceryvný magnet jako třeba Maxon ze Selekce.  Protože přiznejme si, Maxon je prostě naprostý miláček! O:) 

Přesuneme se k Margo. Juhů, více kladná část je tu. S Margo opravdu soucítím. Je to záhada mezi spoustou hloupých a naivních spolužáků a dospělých. Její charakter a postavu celkově, jsem si opravdu zamilovala. Její vtipy a metafory, dokonale doplňují nudného Quentina a já jí opravdu žeru za to, že zůstala na konci sama a nejela s Q. zpět do Orlanda. Už možná proto, že bych udělala to samé.

,, ... a ačkoliv jsem rozuměl každému slovu, celku jsem nerozuměl vůbec. ''

Kniha celkově, je naprosto skvělá a kdo ji nečetl, tak šup šup do knihkupectví nebo knihovny! Každá druhá věta se dá použít jako skvělý citát, u vtipů postav se zaručeně zasmějete, donutí vás přemýšlet a nepřestanete číst díky napínavosti posledních pár kapitol. Já si celý příběh zamilovala a milostivý pan Green si mě zase projednou docela dostal svým londýnským typickým humorem. On je prostě frajírek. :D

,, Člověk si může druhého představovat docela dobře - ale nikdy ne dokonale, Chápeš? ''

                                    

Celou knihu hodnotím 4,5 hvězdičkami, protože já si prostě nemůžu tu půl hvězdičku odpustit za toho Quentina, prostě ne!