We found love between us | 3.kapitola
Hra na city
Když Marianne vyběhla z domu, Fenris se opíral o zeď poblíž domu. ,,Nikdy to neskončí. Utekl jsem z místa plného magie, jen proto, aby mne doprovázela na každém kroku. Je to jako nákaza vypálená do mého masa a mé duše. Jsem zkažený.'' Marianne k němu přišla a opřela se vedle něj. ,,Nesmíš na sebe být tak přísný, dostaneme ho. Ať už to stojí cokoliv, musí splatit dluh za to, co ti udělal.'' Fenris se na ni otočil a koukl se do jejích očí zlatavě hnědé barvy. ,,Proč to děláš?'' ,,Co přesně?'' ,,Proč tu jsi a staráš se o to, aby Danarius zaplatil za to, co udělal uprchlíkovi, kterého ani neznáš?'' osočil se na ni elf a ona jen stála vedle něj jako přimražená. ,,Já-'' ,,Měla by jsi jít zkontrolovat tu tvojí malou Dálskou kamarádku. Kdyby jsi mě hledala, zůstanu tu.'' ukázal na opuštěné sídlo a poté vešel dovnitř, bez jakékoli možnosti její odpovědi. Marianne nechápala jeho chování a své vlastně také ne. Nevěděla, proč se k Fenrisovi tak chová, proč se starý o jeho život, když ho sotva potkala. Nikdy nic podobného s mužem nezažila. Za celých 19 let. Nikdy se tak v blízkosti muže necítila. Nechala své myšlenky spát a vydala se cestou pryč z Hradiště a blízkosti toho domu, kde přebýval onen nádherný elf.
Když přišla do Podhradí, před Gamlenovým domem stála její matka povídajíc si s nějakou ženou, jejíž jméno Marianne neznala. Když se k nim blížila, matka se s dámou rozloučila a přišla ke své dceři. ,,Zlatíčko! Co tu děláš?'' ,,Jdu se podívat za Merrill, byla u Anderse, zraněná. Dělá mi starosti, jestli je v pořádku.'' ,,Mari, mě děláš starosti spíše ty a tvé dnešní chování, chováš se zvláštně.'' ,,Jsem v pořádku mami, neboj se.'' pousmála se a objala matku. ,,Dobře, zlatíčko. Pozdravuj ode mě Merrill!'' Marianne jen kývla na pozdrav matce, již odcházející na trh, a vydala se do Odluky za svou elfskou přítelkyní. Když přišla k Merrill, elfka ležela na pohovce ve tvaru listu a četla si. Když u dveří uviděla skleslou Marianne, zapomněla na knihu a její, magií zasažené břicho a knihu, vrhla se i s obvazáným pasem ke své lidské přítelkyni. ,,U Hrozivého vlka! Co se ti stalo Mari?!'' chytla elfka Marianne za ramena a koukla se jí do očí. Marianne vždy oceňovala její schopnost, poznat na lidech, elfech i trpaslících jejich pravé pocity a nálady. ,,O mě se nestarej, co je tobě?'' poukázala Marianne na obvázaný pas elfky. ,,Nic zajímavého, zmražovací kouzlo, ani to nebolí, jen mi to roztrhlo a zmrazilo bok. Ale víš jak šikovný je Anders!'' elfka se tvářila jakoby se nic nestalo a pokrčila rameny. Marianne se zasmála a společně se posadily na velký lotos, kde ještě ležela Merrillina kniha. ,,Tak ty studuješ historii Šibenic?'' zvedla Marianne obočí, když přečetla název knihy. Merrill jen pokrčila rameny a chytla svou přítelkyni za ruku. ,,Mari, vážně, co se děje?'' Marianne se dívala na jejich přátelsky propletené ruce a přemýšlela nad jedinou osobou a nad tím, co právě teď sám dělá v tom velkém sídle. ,,To ten bělovlasý elf že?'' Marianniny tváře hned vzplanuli rudě červenou barvou a cítila se jako zamilovaná puberťačka. ,,Viděla jsem jak se na něj koukáš. Víš že já mám oči všude!'' společně se zasmály. ,,Merrill, znám ho chvíli, není to možné.'' řekla Marianne své Dálské přítelkyni a koukla se jí do jejích smaragdově zelených očí.
Když přišla do Podhradí, před Gamlenovým domem stála její matka povídajíc si s nějakou ženou, jejíž jméno Marianne neznala. Když se k nim blížila, matka se s dámou rozloučila a přišla ke své dceři. ,,Zlatíčko! Co tu děláš?'' ,,Jdu se podívat za Merrill, byla u Anderse, zraněná. Dělá mi starosti, jestli je v pořádku.'' ,,Mari, mě děláš starosti spíše ty a tvé dnešní chování, chováš se zvláštně.'' ,,Jsem v pořádku mami, neboj se.'' pousmála se a objala matku. ,,Dobře, zlatíčko. Pozdravuj ode mě Merrill!'' Marianne jen kývla na pozdrav matce, již odcházející na trh, a vydala se do Odluky za svou elfskou přítelkyní. Když přišla k Merrill, elfka ležela na pohovce ve tvaru listu a četla si. Když u dveří uviděla skleslou Marianne, zapomněla na knihu a její, magií zasažené břicho a knihu, vrhla se i s obvazáným pasem ke své lidské přítelkyni. ,,U Hrozivého vlka! Co se ti stalo Mari?!'' chytla elfka Marianne za ramena a koukla se jí do očí. Marianne vždy oceňovala její schopnost, poznat na lidech, elfech i trpaslících jejich pravé pocity a nálady. ,,O mě se nestarej, co je tobě?'' poukázala Marianne na obvázaný pas elfky. ,,Nic zajímavého, zmražovací kouzlo, ani to nebolí, jen mi to roztrhlo a zmrazilo bok. Ale víš jak šikovný je Anders!'' elfka se tvářila jakoby se nic nestalo a pokrčila rameny. Marianne se zasmála a společně se posadily na velký lotos, kde ještě ležela Merrillina kniha. ,,Tak ty studuješ historii Šibenic?'' zvedla Marianne obočí, když přečetla název knihy. Merrill jen pokrčila rameny a chytla svou přítelkyni za ruku. ,,Mari, vážně, co se děje?'' Marianne se dívala na jejich přátelsky propletené ruce a přemýšlela nad jedinou osobou a nad tím, co právě teď sám dělá v tom velkém sídle. ,,To ten bělovlasý elf že?'' Marianniny tváře hned vzplanuli rudě červenou barvou a cítila se jako zamilovaná puberťačka. ,,Viděla jsem jak se na něj koukáš. Víš že já mám oči všude!'' společně se zasmály. ,,Merrill, znám ho chvíli, není to možné.'' řekla Marianne své Dálské přítelkyni a koukla se jí do jejích smaragdově zelených očí.
,,Mari, tvému srdci je jedno jak dlouho se znáte. Jsi do něj zamilovaná serah.''
Význam slov:
Dálský elf: elf, který žije v přírodě a není zotročen lidmi, nebo alespoň žil donedávna v přírodě.
Šibenice: část města Kirkwall
Gamlen: jméno strýce Marianne Hawke
Hrozivý vlk: Duch znám u Dálských elfů, kteří se ho bojí.
Ten obrázek!!! :DDDD
OdpovědětVymazatMoc pěkný! :-)
♥ Prostě paráda :P
OdpovědětVymazat